Navigace
Obsah
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
Současnost
Jednotka JSDHo Hrabyně je zařazena v Plošném pokrytí do kategorie JPO II. Je předurčena pro zásah mimo katastr obce a výjezd jednotky musí být uskutečněn do 5 minut od vyhlášení poplachu.
Členové jednotky působí v jednotce dobrovolně, při svém „civilním“ zaměstnání. V případě vyhlášení požárního poplachu v naší obci sirénou PO a sirénou CO, popřípadě svolávacím zařízením KANGA +, které je v současné době ve zkušebním provozu se členové jednotky neprodleně dostaví do hasičské zbrojnice. V jednotce je zařazeno 17 členů.
Historie
V únoru 1890 se v hospodě u Chamráda sešli František Chamrád, Jan Vašek, Antonín Kožaný, Jan Kadula a farář Jan Böhm a ustavili výbor Českého hasičského sboru v Hrabyni. Do té doby stejně jako v jiných obcích opavského Slezska, byl jediným spolkem ne vesnici „spolek veteránů“ s německým vedením. Založený český sbor hasičů mu vytvořil určitou společenskou protiváhu. Náborem se získalo 35 členů. Předsedou byl zvolen Jan Šmíd, náčelníkem Antonín Kožaný a jednatelem František Chamrád. Sbor byl od založení organizací dobrovolnou, svým posláním byl zaměřen na ochranu životů a hodnot před živelnými pohromami. Do řad hasičstva vstupovali i někteří armádní vysloužilci a pomáhali při organizační a pořádkové přípravě družstva.
Činnost sboru začínala s velmi skromnými technickými prostředky. Od obce dostali dřevěnou ruční stříkačku bez savic a hadic, do ní se musela voda nalévat vědry. Hasičská technika byla umístěna v bývalé podílnické sýpce. Později si sbor koupil novou čtyřkolovou stříkačku, 250 m hadic, 50 ks výzbroje, 2 džberové stříkačky a výstroj pro 50 mužů. Finanční prostředky získal sbor z členských příspěvků. Výrazem přízně obce byla dotace 50 zlatých po dobu 3 let.
Již během prvních 10 let trvání sbor zasahoval u 16 požárů v obci a okolních vesnicích. Mimo odbornou činnost vyvíjel sbor i kulturní a společenskou činnost. Již 7. února 1891 se konal první hasičský ples v hostinci u Chamráda.
V roce 1896 Hrabyňský sbor spolu s 8 okolními sbory ustavili hasičskou župní jednotu Hrabyňskou. Ustavující schůze se konala 26. února 1896 v Hrabyni a členy byly sbory Mokré Lazce, Budišovice, Velká Polom, Hrabyně, Smolkov, Nové Sedlice, Štítina, Dolní Lhota a Chabičov. Předsedou byl zvolen František Glabazňa z Mokrých Lazců, jednatelem Antonín Kožaný z Hrabyně. Schůze se zúčastnil inspektor župy Opavské, Hrabyňský rodák Rudolf Gudrich. Byl významnou osobností nejen v oblasti slezského hasičstva, ale i významným veřejným činitelem ve všech úsecích života českého Slezska.
V prvním období se činnost sboru rozvíjela po profesní a společenské stránce. Měli 2 ruční stříkačky, zvětšila se celková délka hadic a počet džberů, berlovek a žebřů i počet výstroje a výzbroje pro mužstvo. Ve společenské oblasti se činnost sboru zaměřovala na pořádaní plesů, výletů a tanečních zábav.
Do života sboru zasáhla 1. světová válka. Mladší muži byli odvedeni a mnozí padli. Založením samostatné republiky v roce 1918 se změnila i situace v obci. Činnost začaly vyvíjet různé spolky a politické strany. Tato skutečnost se odrazila v činnosti sboru, ten se zaměřil na rozvoj protipožární ochrany.
V roce 1932 byla zakoupena motorová stříkačka a pojízdný žebř na podvozku, obojí na koňský potah. Obnos na zakoupení byl zabezpečen půjčkou u občanů a v kampeličce a dary občanů. Stříkačka byla zakoupena od závodního sboru Karlovy huti v Lískovci a prvním strojníkem byl pán Hubert Stuchlík.
Sbor se skládal ze členů činných - věkově mladších, kteří se aktivně podíleli na úkolech protipožární ochrany a ze skupiny členů přispívajících, kteří tvořili společenskou základnu i materiální podporu.
V roce 1938 byly české hasičské sbory přičleněny k sudetské župě s německým velením. Tím došlo k útlumu veškeré činnosti sboru. To co po dobu okupace existovalo již nebyla dobrovolná organizace, ale nacistickými úřady vytvořený útvar, do kterého nahnali mladé chlapce a děvčata. Sbor českého hasičstva do roku 1945 neexistoval.
Vojenskou operaci v dubnu 1945 byla vesnice z převážné části zničená. Poškozená byla i hasičská zbrojnice. Zničeny byly obě ruční stříkačky a poškozená byla také motorová stříkačka ba dokonce výstroj i výzbroj. Obětavostí členů došlo k postupnému obnovování výstroje i výzbroje. Motorová stříkačka byla opravená. V roce 1966 se ještě zúčastnila soutěže a při slavnostních příležitostech slouží dodnes.