Navigace
Obsah
Obecní systém odpadového hospodářství
Předcházení vzniku odpadů
Jak předcházet odpadům
Předcházet vzniku odpadu znamená konat tak, že odpad nevzniká nebo že ho vzniká méně. Mezi předcházení vzniku patří i kroky, které omezuji nebezpečnost vznikajícího odpadu či jeho dopady na životní prostředí a lidské zdraví.
Je několik cest, jak produkovat odpadu méně. Zaprvé je to redukce odpadu, zadruhé lze množství odpadu snížit tím, že některé produkty používáme déle (opětovné použití, půjčování, prodloužení životnosti) a za předcházení vzniku se považuje i domácí a komunitní kompostování, neboť v tomto případě se ničeho nezbavujeme (neboli odpad nevzniká, odpadá jeho doprava).
Odpady produkujeme prakticky denně, každý den máme příležitost vytvořit jich méně. Začít lze i těmi nejmenšími věcmi. A hlavně začít u sebe. Jen každý sám ví, co mu vyhovuje. Chovat se hospodárně je dobrá vlastnost, lakota, škudlení a kupení věcí je nemoc.
Podrobnosti o dopadu odpadů a naší spotřeby na klima naleznete v naší publikaci „Moje uhlíková stopa“.
Na zahradu patří kompostér
Kompostování umožňuje vracet organickou hmotu zpátky do půdy a tím zlepšovat a dlouhodobě udržovat její úrodnost, schopnost vázat živiny a vodu. Vracení organické hmoty do půdy zvyšujeme množství uhlíku vázaného v půdě. Půda je neobnovitelný zdroj, 1 cm půdy vznikne přibližně za 100 let. Kompost obsahuje mnoho cenných živin.
Kromě kompostování může domácnost ovlivnit i množství vyprodukovaného bioodpadu. Častější sečení trávníků znamená, že musíte zpracovat více zelené hmoty. Produkce zelené hmoty se tak pohybuje od 2 tun na 1 hektar u předzahrádek až po 4 až 15 tun na 1 hektar u sečených ploch. Proto i zde je vhodná přiměřenost. Časté sečení neprospívá biodiverzitě. Šetrným způsobem údržby zahrad se zabývá například projekt „Přírodní zahrady".
Stop plýtvání potravinami
V českých popelnicích naleznete v průměru asi 40 až 75 kg bioodpadu v přepočtu na 1 obyvatele a rok. Z rozborů tohoto odpadu se zjistilo, že nezanedbatelnou část (až polovinu) tvoří vyhozené potraviny (nesnězené či ještě zabalené jídlo). Pokud Vás toto téma oslovuje, doporučujeme se seznámit se s projektem „Zachraň jídlo“. Naleznete zde mnoho zajímavých návodů, jak zefektivnit nakupování, jak potraviny skladovat, ale i tipy na zajímavé recepty. Mnohé zde uvedené rady znali naše babičky a dědové a my je zapomněli. Vždy je to o nápadu. Já třeba menší jablíčka dávám kosům. Na podzim je otrhám a pak jim je postupně během zimy nosím.
Ne reklamním letákům
V jedné poštovní schránce ročně končí 15 až 20 kg reklamních letáků a časopisů. Máte-li na své schránce oznámení „NEVHAZUJTE REKLAMNÍ MATERIÁLY, PROSÍM“, množství letáků ve schránce se významně sníží. Protože Česká pošta eviduje počet domácností, které odmítají reklamu, dlouhodobě tím přispějete i ke snížení jejich tisku. Třídění sběr papíru (modré kontejnery) z jedné poštovní schránky stojí cca 100 Kč. Více naleznete na webu kampaně „Šetrné papírování“.
Omezení zbytečných obalů a výrobků na jedno použití
Obaly tvoří asi 30 % hmotnosti a 50 % objemu našich odpadů (z domácností) a je mnoho důvodů, proč minimalizovat jejich spotřebu. Například plastových obalů už spotřebováváme tolik, že každý z nás by jimi zaplnil celý žlutý kontejner (1100 litrů). Do měst není možné ani tolik nádob umístit, není pro ně dost místa. Část plastových obalů nejde také v současnosti recyklovat. Opakovaně můžeme používat sáčky, krabičky i láhve na stáčené produkty. U nákupní tašky není důležité, z jakého je vyrobena materiálu, ale zda jde opakovaně a dlouho používat. Přestože hliníkové obaly jdou dobře recyklovat, přesto je nedoporučujeme. Jejich výroba je příliš energeticky náročná. Ztráta energie při recyklaci je příliš vysoká (25 % a více).
Pití vody z kohoutku
PET láhve svým objemem zabírají významnou část prostoru v kontejnerech na tříděný sběr plastů. Důsledným zmáčknutím PET láhví lze snížit jejich objem a tedy i náklady na jejich sběr třikrát. Alternativou k vodě v PET lahvích je pití vody z vodovodu, pramenů a studánek. Kohoutková voda patří k nejpřísněji sledovaným produktům, většina měst a obcí má její kvalitu velmi dobrou. Pokud Vám vadí chlór, je možné nechat vodu odstát, případně ji přefiltrovat (dobré zkušenosti máme s filtrem Reinfresh). Doporučit lze také pití teplé vody (tělu ušetříte energii nutnou pro její ohřev). Ochutit ji můžete citrónovou šťávou či bylinkami. Pokud Vás zajímá kvalita pitné vody, doporučujeme se seznámit s články na webu Státního zdravotního ústavu. Informace o kvalitě pitné vody zveřejňuje i mnoho obcí.
Látkové pleny
Většina z nás ještě byla odchována v klasických látkových plenách, které se nejčastěji vyrábějí z bavlny. V devadesátých letech je na našem trhu doslova převálcovaly papírové jednorázové pleny. Jejich používání ale není ohleduplné k životnímu prostředí. Kromě vyšší spotřeby surovin a energie jsou problematické i kvůli obtížné recyklovatelnosti. Jednorázové pleny se rozpadají v řádu dvou až tří stovek let a jedno dítě díky jednorázovým plenám vyprodukuje až jednu tunu odpadu. Tématu plen se v ČR věnují mateřská centra, přehledně informace zpracovalo organizace ROSA. Odpovědi na časté dotazy naleznete na webu Sítě ekologických poraden STEP.
Opravit, půjčit si, darovat
O míře dopadu výrobku na životní prostředí rozhoduje velmi často jeho životnost. Proto se říká, že výrobky na jedno použití mají velký dopad. Smysl má i věci opravovat. Na podporu prevence bylo nově sníženo DPH pro opravny obuvi, oblečení a kol. Ze stejného důvodu je lepší si věci, které nepoužíváme často, půjčit si či sdílet (auta, kola, lyže, nářadí, některé typy oblečení a tak dále).
Naše společnost je bohatá. V důsledku toho máme doma mnoho věcí, s kterých jen stíráme prach a nepotřebujeme je. Jednou z možnosti, co s nimi lze udělat, je darovat je potřebným. Již mnoho měst má na svém území rozmístěny kontejnery na textil, hračky, sportovní potřeby. V řadě měst začali budovat tzv. REUSE centra, kam lze nepotřebné věci odložit a jiný se je může za mírnou cenu koupit. Velká města začala budovat tzv. nábytkové banky. Darovaný nábytek mohou získat potřební, ale také začínající rodiny či studenti.
Nepotřebné věci lze nabídnout prostřednictvím webu (www. nevyhazujto.cz) nebo je prodat přes Aukro. Již tradici mají bazary nebo dobročinné obchody (příklad Prahy). Nejbližší místo pro darování naleznete na webu Kam s ním.
Darování má i svoji odvrácenou část. Pouze 15 % sebraného textilu a oblečení se využije v ČR pro charitativní účely. 45 % se vyváží do chudších zemí. Zde ale tyto „dary“ mohou narušit tradiční ekonomiku. Se 40 % sebraného textilu (především s umělými vlákny) se neví, co počít. Firmy, které textil sbírají, navrhují, aby se pálil.
zdroj: www.arnika.org
Manuál pro domácnost (projekt MŽP)
MŽP připravil pro domácnosti manuál s mnoha nápady na předcházení vzniku odpadu (doporučujeme).
MÁ TO SMYSL, TŘIĎTE ODPAD!
